Projektový den „100 let naší republiky“ – Jiří Wolker
Životní osudy prostějovského básníka JIŘÍHO WOLKERA (1900 – 1924) v historických souvislostech první republiky
Tento den – pátek 2. 11. 2018 – byl pro žáky netradiční. Žáci mojí skupiny se sešli společně v učebně 7. ročníku, aby si připomněli dobu vzniku první republiky, hovořilo se o zakladateli naší státnosti – T. G. Masarykovi. Každý něco zajímavého přinesl na společnou výstavku – např. hmoždíř, petrolejovou lampu, mlýnek na mák, staré knihy, starožitnou konvičku po babičce a poustu jiných historických skvostů. Nejzajímavějším a největším exponátem bylo prvorepublikové rádio, které do školy osobně přinesli rodiče Marušky Klementové.
Na úvod si všichni žáci s paní učitelkou vyrobili papírovou trikoloru, jako symbol naší státnosti. Poté se začetli do pracovních listů, aby se dozvěděli zajímavé informace o životě, zájmech a koníčcích prostějovského rodáka, básníka Jiřího Wolkera. „Popletený“ text Wolkerovy básně „Poštovní schránka“ se všem podařilo sestavit a opravit. Dvě děvčata z 8. ročníku – Ema a Terka si vyzkoušely, jak se dříve psalo inkoustem.
Nejzajímavější fází a vrcholem dopoledního projektu se stala společná prezentace toho, co se žáci dozvěděli a naučili . Vyrobili si krásnou nástěnku sestavenou z dobových obrázků. Ještě než své dílko představili v tělocvičně ostatním spolužákům, nacvičili si prezentaci formou divadelní scénky. Malého Jiřího Wolkera si zahrál František a dospělého Jiřího si zahrál Mirek. Všichni se svého hereckého úkolu zhostili na výbornou. Na závěr prezentace přečetla všechna děvčata EPITAF, tedy náhrobní nápis, který si sám básník Jiří Wolker napsal na sklonku svého velmi krátkého života. Mohlo by se zdát, že závěr scénky skončil smutně, ale všichni účinkující i pozorní posluchači z jiných pracovních skupin se během prezentace pořádně pobavili.
Všechny výše uvedené žáky chválím za to, že odvedli kus poctivé práce. Za jedno dopoledne se toho naučili tolik, kolik by zvládli v několika běžných vyučovacích hodinách. Všichni společně hezky komunikovali, spolupracovali, navrhovali různá řešení. Vůbec nikomu nevadilo, že v pracovní skupině pracovali žáci z nižších i vyšších ročníků. Všichni si odnesli domů na památku pamětní list jako upomínku na tento zajímavý a netradiční projekt.
Dobrou pracovní atmosféru také podpořil výborný voňavý čaj a občerstvení, které si sami žáci donesli. Domácí bábovka paní Dostálové i výborné mafiny Emy Sekaninové se jen rozplývaly na jazyku. Velké poděkování patří Vám rodičům, kteří jste po dětech poslali či přinesli různé dobové předměty či občerstveníčko (cukroví, hroznové víno, chipsy atd.). Děkuji Vám za skvělou spolupráci a podporu.
Celé dopoledne jsme si všichni hezky společně užili.
Zapsala autorka projektu p. uč. Renata Fialová
